Jasné nebezpečí
Marek Řezanka
Na vnitru vyšla nenápadná zpráva
o „extremismu“, která o tom svědčí,
co že nám vládne – a jak smrdí hlava.
Všimli si hněvu – věnují mu péči:
Prý je tu hrozba: Jsou tu roznašeči
viru, jímž vzdor je vůči těm, kdo tlačí
do kouta mnohé, které ožebračí:
Mají z nás strach, byť na nás silně klečí.
Nahnáno mají z vlastní setby dračí:
Vláda nás vnímá jako nebezpečí.
Z kritika vlády „ruský troll“ se stává:
Nebezpečné jsou protivládní řeči.
Na nájem nemáš? Berou ti tvá práva?
Tvé chmurné vize realita předčí.
Tempo těch „správných“ vskutku není šnečí:
Na důchod není – růst cen je jen k pláči,
do války proto hnát nás chtějí štváči.
Je opět doba, kdy vše klystýr léčí.
Léků je málo – rostou udavači:
Vláda nás vnímá jako nebezpečí.
Frustrace mnohých dále přetrvává:
Systém se hroutí v neskutečné křeči.
Čím hůř je – tím víc křičet má se: „Sláva“.
Sraženi na dno vědí, komu vděčí.
Média, vláda – doženou nás k zteči.
Demokracie? Totalita kráčí.
Je pouze na nás zvolat: Už to stačí:
My nejsme chátra ani povaleči.
Na daních zbytky Fiala z nás páčí:
Vláda nás vnímá jako nebezpečí.
Rakušan ústa uzavřít nám ráčí.
A Gazdík, Polčák falešní jsou hráči.
Korupce kvete – ovce k tomu bečí.
Ekonomika? Signál k vysílači:
Vláda nás vnímá jako nebezpečí.
„Radikalizace extremistů, která se děje v on–line prostoru, je okamžitou bezpečnostní výzvou i pro Česko“, uvedlo ministerstvo vnitra. Vrcholem je prohlášení, že prý velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy naší republiky. Viz:
k.
Vládě Petra Fialy tedy nestačí, že má kromě ministerstev i většinu v Senátu ČR, v Poslanecké sněmovně, že má nepřehlédnutelný vliv v tzv. veřejnoprávním médiu, kterým by měla být Česká televize – a že její favorit se dostal i na Pražský hrad: Vadí jí občané. Vadíme jí my – ne snad, že by nás znala jmény – ale bojí se našeho počtu. Má panický strach, že nás bude víc a více. A protože její kroky jsou mimořádně asociální (tzv. důchodová reforma, kdy mají lidé odcházet do důchodu nejspíš v urnách, snaha o zvyšování daně z nemovitosti, nedostatky základních léků), tak lze předpokládat, že nás více bude.
Vládní drzost, že kritiky tohoto asociálního hnusu označí za „hrozbu demokratických základů naší společnosti“, je vrcholem její nestoudné arogance. Jestli tu něco podkopává základy demokracie, jsou to její snahy o potlačení svobody projevu a militarizace naší společnosti.
